Guilin, ryzove terasy a vodni jeskyne
Po dalsich 17-to hodinach ve vlaku a 10-ti hodinach v lehatkovem autobusu se dalsi zastavkou na me male ceste velkou Cinou stal Guilin, teda spis Yangshuo. Maji tu neuveritelne bajecny trh s jidlem, fakt se sem vyplati jet uz jen kvuli tomu. Krevetky na spejli na rozni, chobotnici chapadla, vybrane ryby, ricni prisery s klepety, hory ruzneho masa a vedle nich na stejnem menu treba susene mysi nebo psi maso. Zni to asi divne, ale posledni dve speciality nabizi jen drazsi podniky. Nejak tomu nerozumim, ale mys nebo psa stejne asi nikdy nedam. Navic nahodou bydlim hned vedle tohoto bajecneho trziste, takze jeste par dni a je ze me dokonala koule. :o) I kdyz vetsina lidi sem jezdi spis kvuli jedinecne prirodni scenerii, takze dost o jidle.
V autobuse z Guyiangu do Guilinu jsem potkal Polaka Michala a jsme spolu uz asi tri dny. Na Michalove palci v Guiyangu pristal pry docela velky sutr - pry zcela nahodou zrovna ve chvili, kdy fotil. Byt ten sutr o pet deset centaku vedle, tak ma diru v hlave. On veri, ze kamen priletel jen tak mimochodem nekde ze shora ze stareho domu, protoze se to stalo za bileho dne na ulici, kde pry skoro nikdo nebyl.. ..nicmene jeho fotak stoji asi 30 tisic, takze ja to vidim trochu jinak.. No rodicove nebojte, krom tohoto incidentu je Cina uplne v pohode :o)
V Guilinu nas hned rano odchytil jakysi chlapek a behem pul hodinky jsme meli listky na bus smer Shanghai a jeste za neuveritelne penize vylet na ryzove pole u Pinganu. Koupe listku byla moc legracni - nejdrive jsme totiz netusili, ze neco jako autobus do Shanghaie jezdi a chteli jsme jit na vlakove nadrazi. A on zacal, ze vi i o autobusu. Tak se ho ptame, kolik to stoji. Je to uplne novy autobus. Hmm, a kolik to stoji. Je to lehatkovy autobus. Ano a kolik to stoji. Je to autobus z Nemecka. Hmmm, cenu se asi nedozvime.. ..pak nam nakreslil znak Mercedesu, jako ze je to vazne nemecka kvalita. Pak nam jeste stokrat zduraznil, jak je ten autobus uzasny.. ..proste psina nejvetsi. Nicmene cena byla nakonec oki a doba cesty asi o 8 hodin kratsi nez vlakem, tak proc nezkusit lehatkovy Medak :o)
V Guilinu neexistuje nic jako jednotna cena za stejne sluzby. Nas vylet na horske ryzove terasy vysel na 110Y (cca 300Kc), coz byla +/- cena vstupu a bezne dopravy k terasam. Za to dva Britove sedici hned vedle nas platili kazdy 300Y, docela rozdil :-/ Mistem nasi cesty se tedy stala horska vesnicka (tentokrat vazne vesnicka) Pingan, kde jsou ryzove terasy a kde ziji zvlastni zeny - zvlastni jsou tim, ze maji vlasy dlouhe jeden metr a vic, tim, ze maji tyto vlasy stocene do drdolu, tak aby je normalne clovek nevidel a tim, ze neskutecne prudi turisty, ze si vlasy za par penez rozpletou. Vtipne je, ze turisty jejich vlasy vetsinou absolutne nezajimaji, ale zeny to vubec nerusi a porad a porad a porad a vsude za vami chodi "long hair, five yuan". To jsou mimochodem podle me jedina anglicka slova, ktera umi. Jinak tyhle zeny jsou take vybornymi sportovci - jak nekde vidi turistu, makaji za nim v neskutecnem poctu :-) Rikal jsem si, ze bych sem dal nejakou fotku, ale opet se mi to nedari. Takze co vic napsat? Bylo to neskutence krasne misto a je jen skoda, ze jsme tam byli jen na odpoledne.
Po navratu do Guilinu jsme ihned vypadli do mestecka Yangshuo (tentokrat je to uz opravdu mestecko, nevim kolik ma obyvatel, ale snad to nejsou ani statisice :o)) Prvni hostel se nam moc nelibil, takze jsme se rozhodli pro jine misto. Jedni cizinci nas odkazali na hotel s neuveritelne prijemnym majitelem s jeste neuveritelnejsimi cenami pokoju i vstupenek na "pozoruhodnosti" do celeho okoli. Vzdycky jsem myslel, ze vyuzitim agentury clovek plati vic - jako ze vstupenka stoji 50 a agentura ji prodava za 70. Tak tedy v mestecku Yangshuo je to presne naopak - tak treba primo u vstupu do vodnich jeskyni, kde jsme byli dneska, je oficialni cena vstupenky 168Y. Nam nas hotelier zajistil listek za 70Y. Tomu fakt nerozumim. A neni to jedina vychytavka. Vcera jsme byli na lodich a bylo to velmi podobne, cena byla asi polovicni oproti oficialni. Divne, ale ani si nestezuji :o)
Nicmene jeskyne byla skvela - vjizdi se do ni na lodce a clovek se musi poradne ohnout, protoze od vodni hladiny ke stropu jeskyne je to vazne kousek (skoro trochu neco jako podruckovavani toho jednoho mostu loni na Luznici, kdo tam byl..). Asi po stometrech se z lodky vyseda a pak uz zacala nejdivnejsi prohlidka krapnikove jeskyne, co jsem kdy zazil. Skvele bylo, ze nas dovnitr jelo nejdrive jen 5 vcetne pruvodce.. ..a nektere saly byly obrovske. Skoro sam ve ohromne jeskyni, absolutni ticho... :-))) Jinak pruvodce vedel o krapnicich jen to, ze tento vypada jako rytir, tento jako zraloci zuby a tento jako maly budha. Tohle je mnich a tohle jsou motyli kridla. Kdyz jsme si ho zkouseli a ptali se, jak dlouho vznika utvar "mec" - to byl asi dvoumetrovy a opravdu mohutny stalaktit - rekl, ze asi tisic let. Smutne :o( Za to uplne normalni je v jeskyni kourit, chodit po krapnicikovych polich, splhat na krapniky za ucelem foceni (v jeskyni je neco jako minilab, cinsti kluci pekne turisty nafoti a obratem tisknou fotky..).
V jeskyni je take mala baheni lazen, to byla vazne legrace. Trochu nas zdrzela, takze nas dosla dalsi skupinka lidi. V ni byly i tri anglicanky - teda mamka a jeji dve male dcery, ktere hrde hlasily, ze jsou z Anglie. To bylo pozdeji usmevne, protoze jsem se dozvedel, ze ony v Anglii nikdy nebyly - manzel je inzenyr, takze jsou dva roky tam, rok tam, par let tam...
Jeskyne je slepa a vazne docela dlouha. Kdyz jsme se vraceli, zustali vsichni Cinani u toho fotolabu a my jsme se s Michalem a temito Anglickami ocitli sami u lodek. Normalne se ma cekat na pruvodce, ktery s vami projede ty uzke stropy.. ..uz ani nevim, kdo rekl, ze bychom mohli jednu z lodek ukrast.. ..za chvili jsme byli za velkeho jasotu venku a i domorodci venku se na nas moc smali. Pak jsme si rekli, ze bychom mohli ukrast i mikrobus, ktery vozi turisty od hlavni silnice k jeskyni.. ..no ale nakonec jsme se umirnili a nechali to na ridici. Preci jen mistni cesty jsou nekdy dost blative :o)
V autobuse z Guyiangu do Guilinu jsem potkal Polaka Michala a jsme spolu uz asi tri dny. Na Michalove palci v Guiyangu pristal pry docela velky sutr - pry zcela nahodou zrovna ve chvili, kdy fotil. Byt ten sutr o pet deset centaku vedle, tak ma diru v hlave. On veri, ze kamen priletel jen tak mimochodem nekde ze shora ze stareho domu, protoze se to stalo za bileho dne na ulici, kde pry skoro nikdo nebyl.. ..nicmene jeho fotak stoji asi 30 tisic, takze ja to vidim trochu jinak.. No rodicove nebojte, krom tohoto incidentu je Cina uplne v pohode :o)
V Guilinu nas hned rano odchytil jakysi chlapek a behem pul hodinky jsme meli listky na bus smer Shanghai a jeste za neuveritelne penize vylet na ryzove pole u Pinganu. Koupe listku byla moc legracni - nejdrive jsme totiz netusili, ze neco jako autobus do Shanghaie jezdi a chteli jsme jit na vlakove nadrazi. A on zacal, ze vi i o autobusu. Tak se ho ptame, kolik to stoji. Je to uplne novy autobus. Hmm, a kolik to stoji. Je to lehatkovy autobus. Ano a kolik to stoji. Je to autobus z Nemecka. Hmmm, cenu se asi nedozvime.. ..pak nam nakreslil znak Mercedesu, jako ze je to vazne nemecka kvalita. Pak nam jeste stokrat zduraznil, jak je ten autobus uzasny.. ..proste psina nejvetsi. Nicmene cena byla nakonec oki a doba cesty asi o 8 hodin kratsi nez vlakem, tak proc nezkusit lehatkovy Medak :o)
V Guilinu neexistuje nic jako jednotna cena za stejne sluzby. Nas vylet na horske ryzove terasy vysel na 110Y (cca 300Kc), coz byla +/- cena vstupu a bezne dopravy k terasam. Za to dva Britove sedici hned vedle nas platili kazdy 300Y, docela rozdil :-/ Mistem nasi cesty se tedy stala horska vesnicka (tentokrat vazne vesnicka) Pingan, kde jsou ryzove terasy a kde ziji zvlastni zeny - zvlastni jsou tim, ze maji vlasy dlouhe jeden metr a vic, tim, ze maji tyto vlasy stocene do drdolu, tak aby je normalne clovek nevidel a tim, ze neskutecne prudi turisty, ze si vlasy za par penez rozpletou. Vtipne je, ze turisty jejich vlasy vetsinou absolutne nezajimaji, ale zeny to vubec nerusi a porad a porad a porad a vsude za vami chodi "long hair, five yuan". To jsou mimochodem podle me jedina anglicka slova, ktera umi. Jinak tyhle zeny jsou take vybornymi sportovci - jak nekde vidi turistu, makaji za nim v neskutecnem poctu :-) Rikal jsem si, ze bych sem dal nejakou fotku, ale opet se mi to nedari. Takze co vic napsat? Bylo to neskutence krasne misto a je jen skoda, ze jsme tam byli jen na odpoledne.
Po navratu do Guilinu jsme ihned vypadli do mestecka Yangshuo (tentokrat je to uz opravdu mestecko, nevim kolik ma obyvatel, ale snad to nejsou ani statisice :o)) Prvni hostel se nam moc nelibil, takze jsme se rozhodli pro jine misto. Jedni cizinci nas odkazali na hotel s neuveritelne prijemnym majitelem s jeste neuveritelnejsimi cenami pokoju i vstupenek na "pozoruhodnosti" do celeho okoli. Vzdycky jsem myslel, ze vyuzitim agentury clovek plati vic - jako ze vstupenka stoji 50 a agentura ji prodava za 70. Tak tedy v mestecku Yangshuo je to presne naopak - tak treba primo u vstupu do vodnich jeskyni, kde jsme byli dneska, je oficialni cena vstupenky 168Y. Nam nas hotelier zajistil listek za 70Y. Tomu fakt nerozumim. A neni to jedina vychytavka. Vcera jsme byli na lodich a bylo to velmi podobne, cena byla asi polovicni oproti oficialni. Divne, ale ani si nestezuji :o)
Nicmene jeskyne byla skvela - vjizdi se do ni na lodce a clovek se musi poradne ohnout, protoze od vodni hladiny ke stropu jeskyne je to vazne kousek (skoro trochu neco jako podruckovavani toho jednoho mostu loni na Luznici, kdo tam byl..). Asi po stometrech se z lodky vyseda a pak uz zacala nejdivnejsi prohlidka krapnikove jeskyne, co jsem kdy zazil. Skvele bylo, ze nas dovnitr jelo nejdrive jen 5 vcetne pruvodce.. ..a nektere saly byly obrovske. Skoro sam ve ohromne jeskyni, absolutni ticho... :-))) Jinak pruvodce vedel o krapnicich jen to, ze tento vypada jako rytir, tento jako zraloci zuby a tento jako maly budha. Tohle je mnich a tohle jsou motyli kridla. Kdyz jsme si ho zkouseli a ptali se, jak dlouho vznika utvar "mec" - to byl asi dvoumetrovy a opravdu mohutny stalaktit - rekl, ze asi tisic let. Smutne :o( Za to uplne normalni je v jeskyni kourit, chodit po krapnicikovych polich, splhat na krapniky za ucelem foceni (v jeskyni je neco jako minilab, cinsti kluci pekne turisty nafoti a obratem tisknou fotky..).
V jeskyni je take mala baheni lazen, to byla vazne legrace. Trochu nas zdrzela, takze nas dosla dalsi skupinka lidi. V ni byly i tri anglicanky - teda mamka a jeji dve male dcery, ktere hrde hlasily, ze jsou z Anglie. To bylo pozdeji usmevne, protoze jsem se dozvedel, ze ony v Anglii nikdy nebyly - manzel je inzenyr, takze jsou dva roky tam, rok tam, par let tam...
Jeskyne je slepa a vazne docela dlouha. Kdyz jsme se vraceli, zustali vsichni Cinani u toho fotolabu a my jsme se s Michalem a temito Anglickami ocitli sami u lodek. Normalne se ma cekat na pruvodce, ktery s vami projede ty uzke stropy.. ..uz ani nevim, kdo rekl, ze bychom mohli jednu z lodek ukrast.. ..za chvili jsme byli za velkeho jasotu venku a i domorodci venku se na nas moc smali. Pak jsme si rekli, ze bychom mohli ukrast i mikrobus, ktery vozi turisty od hlavni silnice k jeskyni.. ..no ale nakonec jsme se umirnili a nechali to na ridici. Preci jen mistni cesty jsou nekdy dost blative :o)
posted by Jablecnak @ 3:14 odp.
<< Home