Safari v Keni
Kena me privitala s otevrenou naruci - priletel jsem s opravdu super srackou, muj batohu zustal kdesi na arabskem poloostrove a jediny bankomat MasterCard na letisti nefungoval (a ja uz nemel zadnou hotovost ani cestovni seky). Pri vyplnovani formulare ztrat zavazadel jsem byl take mimochodem upozornen, at nikomu neverim a uz vubec ne taxikarum. Prijezd proste nemohl byt lepsi. Na letisti tu jeste v zone pro cestujici nastesti maji takovy oficialni stolek, u ktereho si muzete zajistit za ferovou cenu feroveho taxikare, ktery vas neokrade a jeste odveze, kam ma. Aspon takhle to rikaji oni, ja verim, ze to tady tak zle zase neni :o) Me takovy ferovy taxikar odvezl do centra k bankomatu, coz byla malem fatalni chyba, protoze ridic vypnul motor a ten uz nenastartoval. Nastesti nas nahodni chodci plni pochopeni roztlacili a dal uz to byla pohoda :-)
Dojel jsem na hostel a chtel se vydat do mesta, ale hned mi bylo receno, at jdu radsi bez batohu. Mam pocit, ze to tady vazne prehani, ale fotak jsem si tedy radsi nechal na recepci. V pruvodci se take pise, ze Nairobi je v soucasne dobe povazovano za nejnebezpecnejsi mesto Afriky. Wow. Ale hned dodava, ze vetsina problemu se odehraje ve slumech na okraji mesta. No abych to shrnul - pred kazdym vetsim barakem stoji straznik/straznici s rucnim detektorem kovu a nez vas pusti dovnitr, tak vas prohleda. A take vam tu vsichni rikaji, at pokud mozna po setmeni vubec nikam nechodite. Ale pres den je to tu temer uplne miromiluvne mesto. Sice sem tam narazite na lidi, kteri se vas zeptaji odkud jste a potom se uplne nahodou dozvite, ze jejichz syn zrovna studuje v Ceske republice.. A take vam stale nekdo vnucuje safari, popr. vas zve do obchodu. Ale krom tehle "prudicu" je to tu vazne docela fajn.
Druhy den vecer mi konecne dorazil i batoh a nic uz mi nebranilo, abych dalsi den rano vyrazil s KVDA - Kenya youth voluntary development assosiaton - na ctyrdenni safari do prirodni rezervace Masai Mara a Narodniho parku jezera Nakuru. Cestovani po mistnich silnicich, cestach a necestach je vazne zdlouhave a to vecne brzdeni a houpani na vymolech me unavovalo mnohem vic nez nejaky trek v Nepalu. Je to divne, ale je to tak :-)
Prirodni rezervace Masai Mara me fascinovala skoro uplne vsim - svou rozlohou 1800 ctverecnich km dava zviratum vazne velky zivotni prostor. Rezervace ma sice vstupni branu, ale nema vubec zadny plot, takze zvirata si navic muzou v pripade zajmu odbehnout klidne ven a zase se vratit. Nejcasteji si takhle odskoci do vedlejsi Tanzanie - pro tuto kazdorocni migraci zvere je park slavny. K migraci dochazi nekdy v srpnu, takze trochu smula, ale spoustu zvirat jsme videli i tak.
Byl jsem vzdycky zvykly ze ZOO, ze zvirat je vsude hromada a maji maly vybeh, takze se mi vazne libilo, kdyz jsem pozoroval rozlehlou savanu, kde nebylo nikde ani zivacka. Nekdy dalo trochu prace nejake to zvire najit, jindy jich bylo na jednom miste zase spousta. Jedina skoda je, ze se tu nesmi jezdit mimo cesty, ale vetsina turistu, vyzbrojena svym automatickym fotakem s 3x zoomem :-( zajizdi autem zviratum az pred nos, aby meli jooo tu nejlepsi fotku. Takovy "fototurismus" nekdy pripomina hotovy hon, protoze kazde auto ma vysilacku a radio (coz se hodi kdyz zrovna zapadnete do bahna). Vetsinou v savane na jine auto nenarazite, ale zkuste do radia nahlasit, ze jste zrovna narazili na spici lvi rodinku a najednou jsou auta vsude kolem vas :-(
Tak a trochu z jineho soudku - hned za branami rezervace ziji Masaiove - mistni domorodci a pastevci, kteri ziji casto stale jeste tradicnim zpusobem zivota - pasou kravy a jedinou potravu pro ne predstavuje mleko a kravska krev - docela jsem koukal, kdyz jsem zjistil, ze narezavaji zily silnejsich zvirat, odeberou si krev, ranu zaceli, daji zvireti nejaky cas na regeneraci a zase znova. Masaiove casto pasou svuj dobytek na kraji rezervace nebo primo v ni, coz nevadi, protoze maji cervene obleceni, ktereho se pry lvi boji. Navic je pry lev chytre zvire a vi, ze utok na masaiskou kravu = smrt nasledujici den. No nevim. Co me ale hodne zarazilo je pristup Masaiu ke svym detem - videl jsem nekolik velkych stad, ktere opatrovalo jedine dite ve veku 7-10 let a s plnou zodpovednosti za kazdy kus ve stade.
Prespavali jsme za branami venku z parku pobliz jedne masaiske vesnice a jeden vecer uz za uplne tmy se stalo, ze dva kluci 8 a 10 let, kteri pasli stado krav uvnitr parku se nevratili domu. Na to se na padaset sousedu dotycne rodiny sebralo a vyzbrojeno prehistorickou baterkou a ostepem se je vydalo hledat do parku mezi prave lovici selmy. No trosku jiny svet :-) Po nekolika hodinach byli kluci nalezeni, ale nektere kravy chybely. Rano jsme je pak videli - supi zrovna dojidali zbytky.
Jejda, zacina se pripozdivat, tma bude uz za hodinu a pul, tak to trochu urychlim. Cesta z Masai Mara k jezeru Nakuru trvala kvuli desti celou vecnost, ale druhy den na safari uz bylo zase hezky. Na jezere je nekolik desitek, mozna i set tisic plamenaku (byvalo jich tam 2miliony, ale ted jim nejak vymiraji a nevi se proc) a je tam spousta dalsich zvirat a hlavne uplne jina krajina nez v Masai Mara diky niz se neda jezdit jinak nez po cestach a zvirata tak maji konecne svuj klid. Z cesty se da sjet jen brehu jezera, coz ale neni moc dobry napad, protoze se muze stat, ze auto zapadne do bahna a dve hodiny se mu nechce ven, jak se to prihodilo treba nam. Ale byla to aspon docela legrace :o)
Zitra rano mi zacina program s KVDA - den dva budeme jeste v Nairobi a pak nas ceka jiste bajecna temer 20-ti hodinova cesta na samy sever Keni do uprchlickeho tabora Kakuma. Neni to tam az tak daleko, ale tady se jezdi proste pomalu. A ted to nejlepsi - puvodne jsem mel byt v tabore 4 tydny, ale protoze se mi zacina chtit domu a take by bylo vhodne zacit pracovat jeste pred Vanoci na diplomce, budu tam jen tydny dva a 9. prosince pristavam ve Vidni. Takze je klidne mozne, ze dalsi post o campu napisu uz z Velke Dobre :o)
Dojel jsem na hostel a chtel se vydat do mesta, ale hned mi bylo receno, at jdu radsi bez batohu. Mam pocit, ze to tady vazne prehani, ale fotak jsem si tedy radsi nechal na recepci. V pruvodci se take pise, ze Nairobi je v soucasne dobe povazovano za nejnebezpecnejsi mesto Afriky. Wow. Ale hned dodava, ze vetsina problemu se odehraje ve slumech na okraji mesta. No abych to shrnul - pred kazdym vetsim barakem stoji straznik/straznici s rucnim detektorem kovu a nez vas pusti dovnitr, tak vas prohleda. A take vam tu vsichni rikaji, at pokud mozna po setmeni vubec nikam nechodite. Ale pres den je to tu temer uplne miromiluvne mesto. Sice sem tam narazite na lidi, kteri se vas zeptaji odkud jste a potom se uplne nahodou dozvite, ze jejichz syn zrovna studuje v Ceske republice.. A take vam stale nekdo vnucuje safari, popr. vas zve do obchodu. Ale krom tehle "prudicu" je to tu vazne docela fajn.
Druhy den vecer mi konecne dorazil i batoh a nic uz mi nebranilo, abych dalsi den rano vyrazil s KVDA - Kenya youth voluntary development assosiaton - na ctyrdenni safari do prirodni rezervace Masai Mara a Narodniho parku jezera Nakuru. Cestovani po mistnich silnicich, cestach a necestach je vazne zdlouhave a to vecne brzdeni a houpani na vymolech me unavovalo mnohem vic nez nejaky trek v Nepalu. Je to divne, ale je to tak :-)
Prirodni rezervace Masai Mara me fascinovala skoro uplne vsim - svou rozlohou 1800 ctverecnich km dava zviratum vazne velky zivotni prostor. Rezervace ma sice vstupni branu, ale nema vubec zadny plot, takze zvirata si navic muzou v pripade zajmu odbehnout klidne ven a zase se vratit. Nejcasteji si takhle odskoci do vedlejsi Tanzanie - pro tuto kazdorocni migraci zvere je park slavny. K migraci dochazi nekdy v srpnu, takze trochu smula, ale spoustu zvirat jsme videli i tak.
Byl jsem vzdycky zvykly ze ZOO, ze zvirat je vsude hromada a maji maly vybeh, takze se mi vazne libilo, kdyz jsem pozoroval rozlehlou savanu, kde nebylo nikde ani zivacka. Nekdy dalo trochu prace nejake to zvire najit, jindy jich bylo na jednom miste zase spousta. Jedina skoda je, ze se tu nesmi jezdit mimo cesty, ale vetsina turistu, vyzbrojena svym automatickym fotakem s 3x zoomem :-( zajizdi autem zviratum az pred nos, aby meli jooo tu nejlepsi fotku. Takovy "fototurismus" nekdy pripomina hotovy hon, protoze kazde auto ma vysilacku a radio (coz se hodi kdyz zrovna zapadnete do bahna). Vetsinou v savane na jine auto nenarazite, ale zkuste do radia nahlasit, ze jste zrovna narazili na spici lvi rodinku a najednou jsou auta vsude kolem vas :-(
Tak a trochu z jineho soudku - hned za branami rezervace ziji Masaiove - mistni domorodci a pastevci, kteri ziji casto stale jeste tradicnim zpusobem zivota - pasou kravy a jedinou potravu pro ne predstavuje mleko a kravska krev - docela jsem koukal, kdyz jsem zjistil, ze narezavaji zily silnejsich zvirat, odeberou si krev, ranu zaceli, daji zvireti nejaky cas na regeneraci a zase znova. Masaiove casto pasou svuj dobytek na kraji rezervace nebo primo v ni, coz nevadi, protoze maji cervene obleceni, ktereho se pry lvi boji. Navic je pry lev chytre zvire a vi, ze utok na masaiskou kravu = smrt nasledujici den. No nevim. Co me ale hodne zarazilo je pristup Masaiu ke svym detem - videl jsem nekolik velkych stad, ktere opatrovalo jedine dite ve veku 7-10 let a s plnou zodpovednosti za kazdy kus ve stade.
Prespavali jsme za branami venku z parku pobliz jedne masaiske vesnice a jeden vecer uz za uplne tmy se stalo, ze dva kluci 8 a 10 let, kteri pasli stado krav uvnitr parku se nevratili domu. Na to se na padaset sousedu dotycne rodiny sebralo a vyzbrojeno prehistorickou baterkou a ostepem se je vydalo hledat do parku mezi prave lovici selmy. No trosku jiny svet :-) Po nekolika hodinach byli kluci nalezeni, ale nektere kravy chybely. Rano jsme je pak videli - supi zrovna dojidali zbytky.
Jejda, zacina se pripozdivat, tma bude uz za hodinu a pul, tak to trochu urychlim. Cesta z Masai Mara k jezeru Nakuru trvala kvuli desti celou vecnost, ale druhy den na safari uz bylo zase hezky. Na jezere je nekolik desitek, mozna i set tisic plamenaku (byvalo jich tam 2miliony, ale ted jim nejak vymiraji a nevi se proc) a je tam spousta dalsich zvirat a hlavne uplne jina krajina nez v Masai Mara diky niz se neda jezdit jinak nez po cestach a zvirata tak maji konecne svuj klid. Z cesty se da sjet jen brehu jezera, coz ale neni moc dobry napad, protoze se muze stat, ze auto zapadne do bahna a dve hodiny se mu nechce ven, jak se to prihodilo treba nam. Ale byla to aspon docela legrace :o)
Zitra rano mi zacina program s KVDA - den dva budeme jeste v Nairobi a pak nas ceka jiste bajecna temer 20-ti hodinova cesta na samy sever Keni do uprchlickeho tabora Kakuma. Neni to tam az tak daleko, ale tady se jezdi proste pomalu. A ted to nejlepsi - puvodne jsem mel byt v tabore 4 tydny, ale protoze se mi zacina chtit domu a take by bylo vhodne zacit pracovat jeste pred Vanoci na diplomce, budu tam jen tydny dva a 9. prosince pristavam ve Vidni. Takze je klidne mozne, ze dalsi post o campu napisu uz z Velke Dobre :o)
posted by Jablecnak @ 1:59 odp.
<< Home