FOTO IV - Everest Base Camp a cesta do Nepalu

Konecne se mi podarilo natahnout dalsi fotky. Puvodne jsem chtel dnes dodelat galerie az do Nepalu, ale jde to tak pomalu, ze se podaril jen Everest a cesta na hranice. Dalsi tedy zitra, at se vam libi :o)




Qomolangma, Bohyne matka Snehu, Sagarmatha, Bohyne matka Zeme, Mt. Everest, 8850 m.n.m. Uz ve treti tride me ve skautu fascinovalo, kolik ma nazvu. Pamatuji si je porad :o)















Pohled od klastera Rombuk (4980m.n.m.)















A odjezdova fotka - bylo to tam vazne moc turisticke a v Base Campu neskutecne komercni. Jedna noc nam tu bohate stacila.















Jeden z mnoha krasnych brodu, ktere jsem se toho dne konecne naucil jezdit.















Nejhorsi cesta meho zivota. Na fotce tak mozna uplne nevypada, ale techto cca pet vecernich dojezdovych kilometru me dostalo uplne ve vsem - hlavne psychicky ale i fyzicky.
















Na tomhle hotylku koukaly ze zdi misto vypinace jen dva draty. Slavek je prave spojuje kolickem na pradlo. Prezil :o)















Takove normalni rano s vyhledem na Cho Oyu.















9 z 10-ti mistnich ridicu nas mijelo bez pribrzdeni a koncilo to asi nejak takhle. Tohle je jeste docela maly oblak prachu, byly mnohem horsi. Kdyz se rozhodnete zadrzet dva nadechy, abyste projeli to nejhorsi, tak se zadychate na dalsi minutu. Tak a ted si vyberte, co je lepsi. Aut sice nejezdi vubec moc, ale i jedno za deset minut obcas docela staci.















Psi maji v Tibetu psi zivot. Tenhle to ma dneska snad uz za sebou. Kdyz se zvednul, byl videt fakt nechutnej zanet, ktery tady nikoho nezajima. Proste ho nechaji pomalu chcipnout :-(















Takova normalni barevna venkovska hospudka s kamny, ve kterych hori jaci trus. V tehle jsme navic s mistnimi stravili asi vubec nejlepsi tibetsky vecer, pri kterem vsak memu fotaku neposlouchal blesk. Jednou bleskl tak, jednou jinak a foceni bylo proste na nic. Grrrrrr















La Lung sice nebylo nejkrasnejsi sedlo, ale za to bylo poslednim pred sjezdem do Nepalu. To uz je poradny duvod k radosti.















Dovoz modlitebnich praporku na trase Tibet-Praha-Tibet klapnul na 100 procent. Takze Tomasi, tady nekde vlaji i ty tvoje... :o)















Posledni foto a hura dolu - nasledujicich vice nez 100km bylo prevazne z kopce. V nepalskem raftovem kempu jsme za dva dny byli o 4500 vyskovych metru nize.















Me kolo a nezname hory. Tohle je vazne blbej popisek :-)















Tady to bylo skvele. To jsme jeste netusili, ze za chvili zacne foukat tak silny vitr, ze se z dalsich sjezdovych kilometru stane poctiva makacka, kdy rychlost pri jizde v haku v jednu chvili klesla az na 11-12 km/hod. Druhy den rano jsem bez slapani jel pri stejnem sklonu aspon 25.















Takhle to dopada, kdyz pujcite mistnim svuj fotak. Do mistnosti (coz je vlastne cely dum), kde jsme prespavali, se sebehla snad pulka vesnice :-)















A takhle vyfotili me - kamny zakourena mistnost, teplo, slany caj s jacim maslem, pohoda.















Rano bylo bile a hodne mrazzzzive. A ti jaci v dalce nas nechali normalne projet bez jedineho trknuti.















Jaka mam nejradsi s nudlema, ale tenhle byl skvely i bez nich :o)















Lesy, zvirata, provoneny vzduch. Tohle mi v Tibetu docela chybelo, kanon pred hranicnim mestem Zangmu byl zkratka nadherny.