Tak tedy jedu

Školní léta mi pomalu končí a zlé hlasy začínají čím dál více častěji říkat, že bych se mohl pomalu usadit, najít si práci a nudně dělat, co se sluší a patří. A to je to, co se mi právě přesně nechce. I proto jsem si počátkem roku řekl, bych si mohl ještě trochu užít a podívat se do světa :-)

Trasa mé cesty se měnila zhruba každý druhý den, jak už to u mě a rozhodování bývá. Nakonec jsem ale vybrat pár nejzajímavějších míst, která se už, doufám, měnit nebudou. Dovoluji si Vám tedy stručně představit svůj báječný, skvělý, fantastický a úžasný plán cesty .-)

Vše začně 3. srpna v Praze, odkud se s kamarádem Mikym společně vydáme přes pobaltské republiky do ruského Petrohradu, kde začně naše opravdová cesta. Na Rusko budeme mít zhruba 4 týdny, což není vůbec moc. Zvlášť když týden strávíme jenom jízdou vlakem po transibiřské magistrále po trase Petrohrad-Moskva-Kazan-???-Irkutsk. Podrobnější trasu plánovat zatím vůbec nemám chuť, na to bude dost času ve vlaku :-) Jediné, co vím už teď je, že chceme strávit delší čas v Irkutsku u jezera Bajkal. A snad se nám tam podaří podívat se i do hor.

Od Bajkalu se vydáme dál na východ, abychom objeli Mongolsko, a pak už na nás budou čekat s mávátky soudruzi v Číně. Miky mě v Pekingu opustí a vrátí se do Prahy do školy :-( Tou dobou budu mít 3-4 týdny do odletu do Tibetu. Během této doby se pokusím přejet vlakem do Hong Kongu, podívat se po jižní Číně a přes Chengdu a Xian se vrátit zpět do Pekingu. 22. září by mi tam mělo přiletět kolo a 27. září i účastníci zájezdu Tibet na kolech, který pořádá CK Adventura.

Na téměř měsíc trvající cestě ze Lhasy do nepálského Kathmandu máme překonat několik pětitisícových sedel, urazit 1000 km, ale hlavně budeme v TIBETU :-)

Z loňského videa jsem zaslechl něco jako "prvních 15km jedeme 7 hodin". To mě zprvu trochu znervóznilo, ale nyní již zůstávám optimistou a věřím, že si tělo nakonec přeci jen na tu výšku zvykne. Musí :-) Výška ale nebude jediný problém - loni prý foukal jeden den takový protivítr, že tachometr nedokázal měřit rychlost - prý zachycuje jen 3km za hodinu a výš :-D

Bude to očistec, ale Tibet za to prostě stojía.. ..a závěrečných 200km sjezdu s převýšením 4500 metrů také. V Kathmandu budu mít celé 2-3 dny na odpočinek. Poté vyrazím na treking do Himalájí. Mým cílem bude nejvyšší oficiálně povolovaný nepálský trekingový vrchol - Mera Peak (6654 m.n.m.). K této hoře se vztahuje i trocha humoru:

Thousands of climbers have climbed "Mera Peak" in Nepal believing they have conquered the highest "Trekking Peak" of the Nepal Himalayas. Indisputable evidence shows they have missed their target by 8 km (5 miles) and climbed an easy nameless mountain almost 200m low as well. Don't worry our guides know where Mera is…

Snad tedy moji průvodci opravdu vědí, kam jít. Za sebe doufám, že po Tibetu budu dost aklimatizovaný na to, abych minimálně do 5000 m.n.m. neměl větší problémy. Co bude pak netuším, ale zvládli to jiní, takže... :-)

Treking končí 15. listopadu a ještě tentýž den přeletím do Nairobi v Keni. Mám představu, že co nejdříve přejedu hranice s Tanzánií, kde bych rád strávil pár dní na safari a vylezl na Mt. Meru.

Poslední část mé cesty strávím na work campu v Keni. Po 4 týdny bych měl pomáhat v uprchlickém táboře Kakuma, který se s více než 90.000 uprchlíky řadí mezi jedny z největších na světě.

No a když to všechno klapne, tak 22. prosince v 15.30 přistanu na Ruzyni :-) Na tomto blogu se Vám budu pokoušet zprostředkovávat své dojmy a zážitky. Nemám sice ponětí, jak často se mi podaří dostat se k internetu, ale ti trpěliví z vás zde jistě čas od času něco nového najdou..

Jablečňák